Je pátek a zrovna dnes žádné vládní instituce nepracují. Nepracuje Fisheries Departmet a nejsou ani otevřené veřejné školy. Proto nás tým pracující pro organizaci VMM (Vasavya Mahila Mandali, www.vasaya.org) – mimochodem, původně jsem měla být součástí tohoto týmu – nás pozval na návštěvu. Mají tu totiž kolej pro dívky a holčičky, vesměs sirotky, které nemůžou dnes do školy, tak pro nás budou tančit. Prý se na to moc těší, že za nimi někdo přijede…
VMM je organizace bojující za práva žen a dětí, která má poměrně dlouhou historii a taky široké portfolio.
My se seznamujeme hlavně s částí, jež se zaměřuje na poskytování zázemí pro dívky, které nemají rodiče či rodinné zázemí, a hlavně na jejich podporu v získání vzdělání. Žije tu asi 120 dívek…
Připravili jsme pro ně penál na tužky, pár věcí dovnitř a oni nás pozvali na oběd.
Kromě toho, že nás v průběhu ozdobili kytičkami, tak nás na závěr i pomalovali henou…
Příběhy, které jsme slyšeli, rozhodně nebyly veselé a spousta z nás byla pohnuta k slzám. Určitě je dobře, že existují organizace jako VMM, jež jim dávají nějaké zázemí a podporu.
Všechny holčičky a dívky byly moc milé a měly velkou radost, že jsme se za nimi přišli podívat. Usmívaly se, mávaly, chtěly se dotýkat, vyptávaly se (pokud angličtina dovolila) a zvědavě pokukovaly. Všichni jsem se shodli, že odjíždíme s opravdu jedinečným a nesmírně silným zážitkem. Já osobně bych si klidně vzala některou z dívek s sebou… ale ve stejný moment, kdy mi myšlenka bleskla hlavou, je zavrhuji, protože nevěřím, že by se dívky měly v České republice dobře…
Zatím asi nejsilnější zážitek!